Výstava „Cesta napříč časem a krajinou“ představila hlavní výsledky záchranného archeologického výzkumu v trase silničního obchvatu Kolína. Výzkum byl realizován v letech 2008 – 2010 Archeologickým ústavem AV ČR, Praha, v. v. i.
Na ploše 40 ha bylo tehdy prozkoumáno desítky sídlišť a pohřebišť z pravěku a raného středověku a čtyři unikátní neolitické rondely, přičemž z archeologických objektů bylo vyzvednuto množství nálezů, které byly z části vystaveny. Soubor zahrnoval bronzové, železné či stříbrné šperky z kostrových hrobů, keramické nádoby nebo zlomky zoomorfních a antropomorfních plastik. Pozoruhodným exponátem byl pohřeb asi dvacetileté až pětadvacetileté dívky zvané „dívka s mušlemi“, která byla uložena mezi příkopy jednoho z rondelu. Velkou část její pohřební výbavy tvořil náhrdelník z říčních mušlí a dalších provrtaných mušlí zdobících původní oděv. Hrob je datován do let 4900 – 4800 př. n. l. Celou výstavu doplnily rekonstrukce rondelů a sídlišť formou plakátů a animací.
Slavnostní otevření dlouhodobé výstavy ve Dvořákově muzeu Kolínska v pravěku proběhlo dne 7. září 2012. Ukončena pak byla zhruba dva roky poté, dne 6. července 2014. Plákát k náhlédnutí zde. Výstava se členila dle několika okruhů problémů. Část se zabývala čtyřmi neolitickými rondely, část pohřbíváním, bydlením, a prostor také dostaly antropologické a osteologické nálezy zdokumentované antropoložkou Mgr. Hanou Brzobohatou. Autorkou výstavy byla PhDr. Radka Šumberová, Ph.D. V rámci této výstavy vyšla pod Archeologickým ústavem publikace:
Šumberová, R. 2012: Cesta napříč časem a krajinou, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., ISBN: 979-80-87365-52-6, 146 s.
Shrnuje výsledky terénní části výzkumu, předběžných výsledků a v druhé části je katalog předmětů prezentovaných na výstavě.
Mým úkolem se stalo digitálně zpracovat dva nejvýznamnější rondely a to formou komentované animace umístěné na 2 LCD obrazovkách a vytvořit kolekci rekonstrukčních vizualizací. Dále ideální rekonstrukci neolitického sídliště, kůlovou konstrukci jednoho dlouhého neolitického domu a jeho vnitřní prostor.
Dva rondely ("kruhové útvary, obehnané jedním nebo více soustřednými příkopy, které jsou zpravidla na čtyřech místech přerušené branami, často orientovanými k hlavním světovým stranám. U jednoho z nich dosahoval průměr 220 metrů a stal se tak nejmohutnějším rondelem v Evropě.") byly zpracovány na podkladě georeferencovaných plánů z geografického informačního systému a obrazových dat v CAD softwaru. Dalšími vstupními informacemi odkrývajícími podobu objektů se staly fotografie průřezů příkopů a plošný geofyzikální průzkum. Oba rondely byly vymodelovány v měřítku 1:1 ve vhodném grafickém programu a už od počátku byly umístěny v souřadnicovém systému S-JTSK. Rondely disponují dle úmluvy palisádu s otevřenými branami a naznačenými valy před příkopy. Výstupem byl soubor cca 25 pohledů na oba rondely s množstvím barevných variací. Animace byly nakonec místo komentáře ozvučeny hudbou a doplněny o odborně zpracované titulky. Součástí výstavy byl velkoformátový plakát vytvořený ze zvolené rekonstrukce rondelu. Ten byl speciálně digitálně upraven, hlavně pro zvětšení bez ztráty kvality a následně po tisku slepen z několika menších částí dohromady.
Neolitický dům a jeho kůlová konstrukce byla vymodelována dle dochovaných kůlových jamek, které byly zdokumentovány při výzkumu. Nadzemní konstrukce a hypotézy o jejích proporcích byly prostudovány a zkonzultovány s archeologem a odborníkem na období neolitu, panem prof. Ivanem Pavlů. Sídliště bylo tvořeno několika variantami tohoto domu z důvodu neplánované analytické složky modelu. Model byl usazen do uměle zrekonstruované krajiny s prvky lidské činnosti. Animace obsahovala průlet sídlištěm a je doplněna o zvuky dotvářející atmosféru živoucího ekosystému jako zvuky padajícího deště, zvuky skotu, ptáků a větru. Vizualizace byly zakomponovány do plakátů, jednoho velkoformátového plakátu, do prezentací doprovodných přednášek výstavy pod taktovkou archeoložky Mgr. Markéty Končelové, a také do již zmíněné publikace.
Tímto bych rád poděkoval Dvořákově muzeu Kolínska v pravěku, pracovníkům a pracovnicím detašovaného Archeologického ústavu AV ČR v Kutné Hoře a hlavně PhDr. Radce Šumberové, PhD., která se na mne s důvěrou obrátila při workshopu v Bylanech, a tím započalo mé uplatnění v tomto oboru.
