V červenci a srpnu 2015 prováděl Archeologický Ústav AV ČR, Praha, v.v.i. v souvislosti s kompletní rekonstrukcí ulice Husovy v královském městě Slaný (okres Kladno) záchranný archeologický výzkum, který se soustředil především na místo, kde stávala Lounská brána. Ta byla nedílnou součástí tehdejšího středověkého městského opevnění. Po dobytí Slaného husity v roce 1425 byla brána stejně jako ostatní hradby a brány hodně pobořena a v poděbradských letech 1460 – 72 prošla, stejně jako celý systém městského opevnění, přestavbou. Roku 1565 se obec rozhodla Lounskou bránu dále zkvalitnit. Věž byla zvýšena a osazena jehlancovým krovem s cimbuřím s věžičkami v rozích. Ve válečných dobách Třicetileté války lehla při požáru 1634 brána spolu s dalšími 196 městskými domy popelem, a další ránu jí pak zasadil další velký požár, který postihl Slaný v roce 1795. V roce 1835 byla Lounská brána zbořena.
Archeologický výzkum doposud zachytil několik typů kamenných konstrukcí včetně základového zdiva samotné věže Lounské brány, které bylo odkryto jen několik centimetrů pod nynější dlažbou, a které je tvořeno pískovcovými a opukovými kameny pojenými vápennou maltou. Další objevené základy zdí pak mají spojitost se systémem opevněného předbrání, které vystupovalo před věž. Značným překvapením je ovšem odkryv kamenné klenby nacházející se v prostoru příkopu před bránou, kterou snad lze předběžně interpretovat jako část jižní stěny a oblouku kamenného mostu. Vzhledem k tomu, že tento most není zachycen na žádných historických vyobrazeních nebo plánech a zcela o něm mlčí i písemné prameny, bude muset být interpretace zachycené kamenné klenby podrobena ještě dalšímu výzkumu. (Mgr. Jiří Unger 2015:Tisková zpráva ARUP)
Projekt měl za cíl zrekonstruovat podobu Lounské věže, systém opevněného předhradí a most.
3D rekonstrukce byla komplikovaná už tím, že se nedochovala žádná detailní obrazová dokumentace podoby věže kromě celkových pohledů na město z několika vedut a z nepřesné lavírované kresby Josefa Šembery z roku 1822. U modelace mostu se muselo vycházet pouze z archeologického výzkumu.
3D model byl rozdělen, dle domluvy s Mgr. Jiřím Ungerem, na 4 stavební fáze:
I. Fáze: 1300 - 1460: dřevěný most, příkop, předbrání, hradba, věž
II. Fáze: 1360 - 1472: dřevěný most, příkop, parkán, předbrání, hlavní hradba, věž
III. Fáze: 1460 – 1472: dřevěný most, příkop, vlčí jáma, parkán, předbrání, hlavní hradba, věž
IV. Fáze: po roce 1472: kamenný most, předbrání I a II, parkán, hlavní hradba, věž zvýšená o patro, jehlancový krov
Do rekonstrukce byl vložen i 3D fotogrammetrický model dvou sond z dokumentace archeologického výzkumu. Kompletní scéna byla usazena v krajině s vytvořeným příkopem a měně podrobným modelem dalšího fortifikačního systému spolu s vnitřní městskou zástavbou. Výstupy zahrnovaly statické snímky a také animaci s prolínáním jednotlivých stavebních fází.
Výstupy byly plánovány také pro informační tabule. Do 3D modelu byly přidány současné, stojící budovy v Husově ulici tak, aby návštěvník, který těmito místy bude procházet, měl přesně představu, kde věž spolu s dalšími prvky stála.
