Bylany u Kutné Hory leží v rovinaté krajině středních Čech. Nachází se zde sprašové půdy, a proto je zemědělsky velmi úrodná. V 50. letech 20. století byl při orbě nově založeného JZD objeven neolitický sídelní areál Bylany. Zásluhou B. Soudského se zde uskutečnil velkoplošný archeologický výzkum. Celkem zde bylo odkryto 7 hektarů pozůstatků osídlení kultury s lineární keramikou (LBK) a následně kultury s vypíchanou keramikou (STK). Bylany jsou tak jednou z nejdůležitějších dosavadních sídelních areálů neolitické kultury LBK v Evropě.
Neolitický arél je rozdělen do pěti mikroareálů odpovídajících přirozenému rozdělení krajiny kolem potoka Bylanky a jeho přítoků. Zahrnuje sídelní areály, pohřby na sídlišti a 25 stavebních fází I. - IV. Stupně kultury s lineární keramikou. Z doby kultury s vypíchanou keramikou byly odkryty kromě sídleních areálů IV. - V. fáze pohřby na sídlišti, ohrada pro dobytek, 2 rondely a samostatné pohřebiště na sousedním katastru Miskovic. Celý areál i s neosídlenými plochami měří cca 150 ha, osídlená poloha zjištěna odkryvem, sondami a sběry měří cca 85 ha. (Pavlů, Zápotocká 2007, 18)
3D model neolitické vesnice Bylany s okolní krajinou byl zpracován v rámci projektu Archeologického 3D virtuálního muzea, řešeného v letech 2012-2015 a financovaného MK ČR jako grantový projekt NAKI.
Digitální model reliéfu (DMR) o rozloze 75 km2 byl vytvořen v geografickém informačním systému pomocí vrstevnicových dat ZM 10 z ČUZK. Triangulovaný povrch TIN byl překryt bitmapovou vrstvou s plánem archeologických výzkumů a dál se exportoval do grafického programu. Manuálně byla dodatečně domodelována vrstva povodí.
Do hotového DMR byly na texturou označená místa usazeny jednotlivé 3D modely nemovitých struktur a kombinací dalších grafických programů doplňující 3D prvky oživující osadu (ohniště, zásoby dřeva, ruiny starých domů, kamennou a dřevěnou industrii, kůže, sušené bylinky, zpracovanou zvěř na maso atd.). Hotová zobrazovaná scéna s velkým množstvím detailů spolu s rozlehlostí krajiny vyžaduje vysoký výkon počitače a časovou investici. Tyto 3D rekonstrukce proto lze všeobecně vidět pouze vyjímečně.
Fauna a flóra. Fauna je zastoupena kromě lesní různorodé zvěře a ptactva především domestikovaným hovězím dobytkem volně se pasoucím na přilehlých pastvinách. Na polích se pěstuje pšenice jednozrnka, dvouzrnka, hrách, pohanka, mák. Na pastvinách sveřep, rdesno, šťovík a plevele jako merlík bílý, svízel, hořčice polní a kapustka obecná. Mimo ohraničené areály jsou řidké lesy - dub, habr, jilm. V nivě - Olše, topol, vrba, jasan, jilm. Na skalách u Vrchlice - dub, borovice, bříze, jalovec a na mýtinách kolem osad bříza.
Po přidání efektů kouře z venovních ohnišť a z dymníků dlouhých neolitických domů byly nastaveny atributy intenzity a směru dopadajícího světla, směr a síla větrů a intenzita oblačnosti.
Výstupy byly klasické statické obrázky, průletová animace a po určení zajímavých a přístupných bodů v mapě i 360° panoramatické snímky s módem gyroskopu, které si mohou návštěvnící prohléhdnout přímo v terénu v rámci poznávací tour.
Zvláštností je také zpracování průhledové tabule. Přesný synchronizovaný bod v modelu a v terénu umožnil vytvořit tabuli z tvrzeného zvláštního skla, které kromě informací o lokalitě obsahuje speciální tisk vizualizace pohledu na virtuálně vytvořenou vesnici v kontrastu se skutečnou podobou dnešní krajiné situace (polnosti). Můžete si ji prohlédnout v galerii
Literatura
Pavlu I, Zápotocká M., 2007: Archeologie pravěkých Čech 3, Archeologický ústav AV ČR, Praha, 118 s.