- Gotická kaple ke cti Nejsvětějšího Těla a Krve Páně a P. Marie a sv. Felixe a Adaucta dnes patří do skupiny již dnes zaniklých pražských sakrálních staveb. Byla postavena v letech 1382 – 1393 a stála uprostřed Velkého tržiště, pozdějšího Dobytčího trhu a dnes Karlova náměstí.
- Ostatková věž: dřevěná věž, která byla v sousedství Kaple. Každoročně, nejspíše od sklonku 50. let 14. století u příležitosti dne svátosti byly z ní ukazovány poutníkům nejcennější ostatky Utrpení Páně a s nimi spojené říšské korunovační klenoty a jiné svátostiny, náležící ke korunovačnímu pokladu císaře Karla IV.1)
Kaple byla vybudována čtyřicetičlenným bratrstvem majícím ve znaku obruč se zavěšeným kladivem. Plnila svou úlohu až do roku 1784, kdy byla zrušena a uzavřena. V roce 1791 došlo k jejímu zboření.
K 6. prosinci 2016 zpřístupnil Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. virtuální výstavu věnovanou 700. výročí narození císaře Karla IV. Výstavu si můžete prohlédnout na webu praha archeologická. Jedním z úkolů projektu bylo právě vytvořit virtuální rekonstrukci podoby Kaple Božího Těla spolu Ostatkovou věží. Toto téma mě zaujalo, a tak jsem na něm po dohodě o spolupráci začal s chutí pracovat.
Koncepce výstavy: PhDr. Ivana Boháčová, Ph.D. a Mgr. Jan Hasil, Ph.D.
Projekt je podporovaný MK ČR jako součást Národních oslav 700. výročí narození císaře Karla IV. a je zařazen do programu Strategie AV21.
Podoba Kaple není vytvořena na podkladě přesných dat, ale na základě vědecké diskuze a několika dochovaných ikonografických pramenů. Dokonce není shoda ani u půdorysu stavby. Za úvahu stojí minimálně tři typy půdorysné stopy. Od V. Mencla (1948), E. – E Bachmanna (1953) a V. Lorence (1973). Pro zachování koncepce, „dobrých vztahů“ a možnosti využít dostupné předlohy byl využit fyzický model, který pro připravovanou výstavu Muzea hl. města Prahy vytvořil ředitel UOP pražského NPÚ Ing. Arch. Ondřej Ševců.
Vypravil jsem se tedy s potřebným povolením do depozitáře Archivu hl. města, kde jsem si mohl model Kaple vyfotit a naměřit. Pokusil jsem se následně i přes špatné světelné podmínky a prosklenou místnost vytvořit fotogrammetrický model, ale logicky nedosahoval kvalit, které by se daly hrdě prezentovat.
3D modelace probíhala standardně, textury jsem cíleně nevytvářel realistické, ale naopak mou snahou bylo napodobit model fyzický a samotné barvy potlačit ke zvýraznění architektonických prvků a budovy samotné. U problematických míst jsem využíval odborných konzultací s Ing. Arch. O. Šefců, PhDr. J. Podliskou, Ph.D. Ing. Arch. M. Semerádem.
Pro projekt byla vytvořena kolekce snímků a po domluvě s Ing. Arch. Vojtěchem Dvořákem, který poskytl hrubé stavby okolní zástavby Karlova náměstí, jsem vytvořil krátkou animaci i s hudebním doprovodem. Model samotný je možné po stáhnutí z virtuálního muzea spustit také pomocí aplikace na mobilním zařízení v rozšířené realitě.