Hrad byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. v pol. 13. století na nevysokém (290 m n. m.), ale poměrně příkrém skalnatém vrchu, tyčícím se bezprostředně nad historickým centrem města. Svým Sídelním hradem moravských markrabat se Špilberk stal až od poloviny 14. století za vlády Jana Jindřicha (1350-1375) a jeho syna Jošta (1375-1411). Toto pouhých šest desítiletí trvající období autonomní vlády „moravských“ Lucemburků, bratra a synovce Karla IV., tvoří bezesporu nejvýznamnější a nejskvělejší, i když málo známou kapitolu v dějinách brněnského hradu.Ale už po Joštově smrti, za posledního Lucemburka, uherského, římského a později i českého krále Zikmunda a za jeho zetě Albrechta Rakouského, kterému Zikmund v roce 1423 přenechává s vládou nad Moravou i hrad Špilberk, ztrácí tento hrad už natrvalo svou rezidenční funkci a do popředí se dostává jeho význam vojenský. Ten se plně projevil nejen za válek husitských, ale především za bojů mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem.
PROJEKT REKONSTRUKCE HRADU
Na počátku roku 2017 jsem byl osloven Muzeem města Brna, konkrétně archeologem Mgr. Alešem Navrátilem, Ph.D., zda bych neměl zájem vymodelovat gotickou podobu hradu Špilberk. Dostal jsem fotografii nejstaršího vyobrazení hradu na kolorovaného dřevorytu z roku 1597 a aktuální poznatky o předpokládané gotické fázi. Vše bylo domluveno a mohlo se začít pracovat.
Gotická podoba hradu
Z původního gotického hradu 13. – 15. století se kromě základní dispozice zachovalo poměrně málo, a to v podstatě pouze v jeho východním křídle. Nejlépe, v téměř autentické podobě, se dochovaly alespoň zčásti některé prostory v jeho přízemí, včetně průjezdu. Dvě z těchto prostor jsou opatřeny původními žebrovými klenbami, pozoruhodný je i patrový portálek, vedoucí kdysi z pavlače do prostory tzv. královské kaple. V přízemí západního křídla odkryl archeologický průzkum část základů mohutné válcové věže, kterou lze vidět v rámci expozice o stavebním vývoji hradu –Od hradu k Pevnosti. .
Vycházelo se hlavně z dvou vydaných článků. Jeden se věnuje vývoji parkánu a druhý stavebním materiálem a vývojovým fázím hradu. Oba jsou založeny na výsledcích výzkumů, které probíhaly během posledních šesti let. Volnou inspirací s výhradami byl taktéž plánek a hmotová rekonstrukce hradu v publikaci o historii Brna od M. plačka.
Ve středověku nebylo bastionové opevnění, ale hrad obíhal tzv. středověký parkán. Předpokladem byly také dvě předpolí, oddělené od hradu na západní a východní straně hradu příkopy.
Otázkou byla podoba střechy. Pultová, jak byla na některých vedutách nebo sedlová/valbová? Již můžete vidět, která varianta byla nakonec vybrána.
Modelování
Po upřesnění detailů se již mohlo začít modelovat. Nejprve bylo nutné vytvořit terén, který je dosti odlišný od současného stavu. Je to dáno častými a zorsáhlými přestavbami. Hlavně pak při přestavbě na pevnost. Modelování gotických hradů je typicky tvarově čisté a převážně snazší, nicméně tato účelová strohost staveb jde často proti směru grafika při snaze o atraktivní výstupy. Díky významu, oblíbenosti i unikátnosti se to v tomto případě nestalo. Vlastní kapitolou jsou gotické prvky jako portály a gotická okna, která jsou zpracovaná do takových komplexních detailů, až díky mohutnosti hradu zanikají.
Spolupráce byla velmi přínosná. Minimálně se v průběhu modelování díky předběžným výstupům i lehce upravovaly, vyvracely či potvrzovaly vyslovené a publikované hypotézy.
Jsem rád, že vizualizace se líbí jak muzeu, tak návštěvníkům a věřím, že se v budoucnu naváže na spolupráci i v dalších projektech.
Zdroj:
Historická fakta byla částečně převzata z webu www.spilberk.cz